(245***) Eliška: Jak jsme kupovali dům v Brně (administrativa, část 1)

Tak co, jak se ti dneska daří? Doufám, že se máš tak dobře jako já. Já se mám báječně. Jako vždycky 🙂 Dneska ti chci říct o tom, co všechno jsme museli zařídit, když jsme se rozhodli si koupit dům. Taky vysvětlím mnoho slov. Určitě si stáhni transkript a vysvětlená slovíčka z Patreon.com. Jestli ještě nejsi Patronem slowczech, tak šup šup. Tvoje finanční pomoc platí provoz slowczech a tvorbu videa a audia. Ty dostaneš na oplátku Behind the scenes, wallpapery a printable transcripts with highlighted vocabulary and grammar tips a podobně. Díky moc!

***

Takže, jak jsme kupovali dům? Nejdřív potřebuješ peníze od banky. V Česku říkáme, že potřebuješ dostat nebo získat hypotéku nebo oficiálně dostat/získat hypoteční úvěr. Já mám kamarádku, která pracuje v Partners. To je firma, která ti pomůže zařídit pojištění domu, pojištění auta, hypotéky, a tak dále. Srovnává všechny možnosti a ty si potom vybereš možnost, která se ti nejvíc líbí. Navíc Partners jsou placení bankami, ty nic neplatíš, navíc mluví taky anglicky.

V současné době potřebuješ v Česku 10-20% celkové částky. Takže když kupuješ dům za 5 milionů, musíš mít 1 milion korun. A potom ti banka půjčí 4 miliony. To je bláznivá částka. Málokdo z mladých lidí má tolik peněz. Nám pomohli naštěstí  rodiče.

Moje kamarádka v Partners nám doporučila dvě banky, které jsou “foreigners friendly” a hlavně “French friendly”, jak říkala. Máme hypotéku od Hypoteční banky, která má ráda Francouze, protože můj partner je Francouz.

Už od začátku to bylo docela komplikované, protože jsme samozřejmě museli být klienti Hypoteční banky. Můj partner šel asi 5x do banky, protože pořád měli chybu v jeho rodném čísle, potom musel na pojišťovnu, potom byl Covid a některé pobočky byly zavřené… No, bylo to dlouhé a nás tlačil čas.

Mezitím jsme taky byli v kontaktu s prodávajícím a taky právníkem. Prodávající je majitel domu. A na smlouvě jsou vždy napsané obě strany jako “prodávající” a “kupující”. My jsme byli samozřejmě kupující.

Když kupuješ dům nebo byt přes realitku (to je realitní kancelář), oni všechno zařídí. Většinou podepíšeš rezervační smlouvu. A máš asi dva týdny na zaplacení zálohy. Ale my jsme kupovali dům přímo. Jednali jsme přímo s majitelem. Takže  jedna známá nám doporučila svého právníka a já jsem komunikovala přímo s ním.

Právník tedy připravil naše smlouvy. Zaprvé připravil Kupní smlouvu. To je dokument, který říká, že prodávající prodává a kupující kupuje. A taky jaké jsou podmínky celé transakce. Někdo také podepisuje Smlouvu o smlouvě budoucí. To je takový slib, jak bude vypadat kupní smlouva. Ale tato smlouva není povinná.

Kupní smlouva obsahuje identifikaci pozemku a domu, cenu, podmínky zaplacení, kdy dostaneš klíče nebo taky stav domu. My jsme do Kupní smlouvy přidali detailní seznam materiálu, ze kterého je dům postavený. Když dnes nebo za 5 let bude nějaký konstrukční problém, není to naše chyba. Pořád to je problém původního majitele.

Asi nejhorší moment byl pro mě osobně ten, když jsme čekali na odhadce banky. Odhadce banky je člověk, který se přišel podívat na dům, který jsme chtěli koupit. Podíval se na cenu, kterou chtěl prodávající, potom se podíval na dům. A řekl – “Ano, cena odpovídá. Naše banka vám půjčí peníze”. Odhadce může udělat virtuální prohlídku například přes WhatsApp nebo Google Meet. Ale náš odhadce šel do domu osobně.

***

A to je ode mě dnes všechno, to je konec první části. Druhá část, kde mluvím o administrativě, o katastru a o samotném procesu koupě, vyjde brzy. Jinak lekce češtiny, online kurzy a další materiály najdeš jako vždy na www.slowczech.com. A teď, měj se hezky, uč se česky a brzy čau!

Leave a Reply

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.