(211 A): Petry rozhovor s dědou o životě… v důchodu

Ahoj, vítej u další epizody ze série Rozhovory s Čechy neboli rozhovory v “Real Czech”. Poslechni si náš rozhovor.Dnes budu mluvit se svým dědou. Jestli chceš, odpověz na moje otázky. Správné odpovědi ti řeknu na konci dnešní epizody:

Otázky jsou

  1. Jak se jmenuje dědův pes?
  2. Kdo je Hanka?
  3. Co děda momentálně čte?

A ted si poslechni rozhovor…

***

Tak hezký den, tady je Petra, zdravím Vás a dnes je tu se mnou můj milý děda.

Dědo, vítej.

 

No, ahoj Petro.

 

Dědo, já bych se ráda zeptala, jak vypadá takový běžný den…důchodce.

Děda už je důchodce….

 

No, já bych začal tak…že mám podobné pocity jako svatý Jeroným, když se ho ptali, jak velká je…jak je velká …. jeho zem Palestina. No, ale to asi Tě nebude zajímat.

Proč ne.

Nevím, co bych Ti k tomu měl říct, je to velice jednoduché, takové možná až ploché…ten den spočívá v tom, že člověk ráno vstane…zjistí, že žije, posadí se na kraj postele…zacvičí si…pomodlí se…a jde vykonávat různé potřeby. A nejvíce času tráví potom v koupelně a v kuchyni. A tomu dá vlastně celé odpoledne.

Pardon. Celé dopoledne.

Poněvadž si připraví snídani, to mu chvíli trvá…potom se nají…a jde do obývacího pokoje…vezme si knížku…chvíli čte…často se mu stane, že u toho usne….aha:-) a když se probudí, tak opět chvíli čte…pak zjistí, že je poledne…tak vezme pejska…a jde s ním na procházku.

Jak vypadá….Tak asi vypadá  (ano) dopoledne člověk, který už je dost starý.

 

Ehm. A…jakou snídani si rád připravuješ?

Co máš rád?

 

Většinou si dávám krajíček chleba,který si namažu někdy máslem…někdy nějakou pomazánkou…mám rád k tomu hodně zeleniny…tak si nakrájím trošku papriky…i rajčátko si k tomu ukrojím jedno…no, nebo nakrájím…okurek…tu hadovku…se tomu říká…tak kousek, tak řekněme 3 – 4 centimetry, nakrájím si to na kolečka…a pórek. Tak taky tak nějak na ty..tak asi ty 3-4 centimetry…no a to..to je moje snídaně. K tomu trošku čaje. Ehm.

 

Když přijdeš z té procházky s pejskem, tak co potom…jak  je to dál?

 

Tak ošetřím pejska…to znamená, že buď ho …buď mu utřu jenom packy…někdy ho učešu, což mi taky chvíli trvá…no a potom odejdu do obývacího pokoje…a přemýšlím, co budu dělat.

No, tak většinou to končí u toho, že si zase vezmu nějakou tu knížku nebo rozečtenou knížku, třeba teď mám rozečtenou Sofiinu volbu…no a nevím, co si o tom mám myslet…hm…je to taková zvláštní knížka…hm…která pojednává o polském děvčeti, které prožilo koncentrační tábor, dostalo se do Ameriky po válce, přežilo ten tábor…no a má tam různé vztahy…a nemůžu se dobrat konce.

 

Ehm.

 

Vždycky přemýšlím, jestli už toho nechám nebo tu knížku dočtu.

 

Mě se někdy stává, že mám rozečtených třeba víc knížek najednou…stává se Ti to  taky?

 

 No…to mám. To mám.

 

Dobře.

Jak velkou roli hraje televize v životě důchodce?

 

No…dost, dost velkou bych řekl.

 

Aha.

 

Televizi, tu si zapínám většinou tak kolem čtvrt…mezi čtvrtou  a pátou hodinou, mám tam nějaký ten seriál, který sleduju už delší dobu, no a pak si…mimo jiné mám potom vybrané nějaké programy, velice rád se dívám na Art, no a dnes se zrovna těším na to, že tam dávají přenos vídeňských filharmoniků z Schonnbrunu.

 

Tak jestli dobře rozumím, tak Art se zaměřuje na kulturu.

 

Ano.

 

Máš rád kulturu.

 

Mám…a má to akorát jednu nevýhodu, že druhý den už si nepamatuju, co tam vlastně bylo.

 

Každý den se dozvíš něco nového.

 

Ano, každý den se dozvím něco nového.

Aby to ta moje hlava byla schopná pobrat, tak zase zapomenu na to, to co jsem viděl předevčírem nebo včera. 

 

Tím, že máš toho pejska, tak Ti to vlastně umožňuje mít nějaký pravidelný režim.

Je to tak?

 

No, to určitě.

 

Jak často s ním chodíš na procházky?

Jaký máte spolu režim?

 

Tak ráno, dopo…ráno chodí moje dcera Hanička a odpoledne nebo v poledne, nebo…kolem poledne to chodím já, což mi trvá tak do hodiny, jsme venku…a potom ještě v podvečer tak kolem páté…mezi pátou,sedmou hodinou a večer zase ještě jednou jde dcera.

 

Ehm.

Takže dcera má pravidelný režim.

 

Dcera má pravidelný režim a já taky. A Fred ho má úplně vynikající.

 

No a protože dneska jsem tu já a vynechali jsme polední procházku, tak podle hodin je asi teď čas vyrazit…nejvyšší čas…protože je půl druhé….nejvyšší čas, takže Ti poděkuju za rozhovor a měj se hezky, děkuju.

***

Líbil se Ti rozhovor? Určitě nám napiš na web www.slowczech.com nebo na Facebook nebo na Instagram.  A můžeš být Patronem slowczech na www.patreon.com/slowczechTvůj příspěvek na Patreonu financuje provoz webu slowczech a provoz podcastu. Díky. 

 A na závěr pro tebe mám odpovědi na otázky:

  1. Jak se jmenuje dědův pes? Odpověď: Fred
  2. Kdo je Hanka? odpověď: dcera
  3. Co děda momentálně čte? odpověď: knihu Sofiina volba

Tak ahoj.

Jaký je typický den důchodce? A jak vypadá tvůj typický den?

Člověk něco dělá….obdobné jako v němčině… Mluvíme sice o sobě…..často používáme místo „my“. Člověk nikdy neví. Člověk míní, život mění.

Leave a Reply

Your email address will not be published.

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.