(202 I) Míša: Proč hraju na kytaru

Eliška: Ahoj, jak se dneska máš? Taky hraješ na kytaru jako Míša? Víš, že Míša je super lektorka češtiny? Ve slowczech máme teď moc moc moc fajn lektorky. Teď spolupracuji se 16 lektorkami. Wow! Nevím, jak je to možné 🙂 Všechny lektorky znám. Spolupráci s nimi jsem si vybrala = tedy, chci s nimi spolupracovat. Všechny lektorky mají stejný mindset jako já a učí podobným stylem jako já. Jestli hledáš online lekce češtiny (individální nebo skupinové), podívej se na web slowczech do sekce Czech lessons. Potom se já a ty setkáme přes video, zeptám se tě na spoustu věcí a pak tě spojím s jednou s lektorek, které spolupracují se slowczech. Lenka, Petra, Bára, Ema, Jindra, Šárka, Míša, Michaela, Nicole, Jitka, Monika, Gábi, Vendula, Blanka, Magda nebo dnešní Míša, která ti řekne, proč a jak hraje na kytaru.

Míša: Ahoj! Jsem Míša a dnes ti chci říct něco o sobě a svém velkém koníčku. Koníček je hobby. Můžeš se mě například zeptat: Jaké jsou tvoje koníčky? Co ráda děláš ve volném čase? A já dnes na tuto otázku odpovím. Určitě poslouchej do konce, protože na konci dnešní epizody pro tebe mám otázky a taky jednu důležitou informaci. Můžeme začít!

Asi před rokem a půl jsem se rozhodla, že chci zkusit žít a pracovat v zahraničí. Českou republiku mám ráda, ale myslela jsem si, že je dobré poznat novou zemi a seznámit se s novými lidmi. Odjela jsem do Číny, kde jsem začala učit češtinu na univerzitě. 

Když jsem přijela do Číny, byla jsem trochu překvapená, protože jsem dostala od univerzity velký byt, 3+1. Předtím jsem bydlela v Brně v malém bytě, a proto jsem nebyla zvyklá mít pro sebe tolik místa. Mít pro sebe byt znamená, že jsem tam byla jenom já, nikdo jiný se mnou nebydlel. Na začátku jsem taky neznala v Číně moc lidí, proto jsem byla trochu smutná, že jsem v tak velkém bytě sama. Taky nefungoval internet a večer byla nuda. A tak začal příběh mého nového koníčku!

Lidé z univerzity mi řekli, že jako učitelka můžu chodit zdarma na dva kurzy: na čínštinu a hru na kytaru. Zdarma znamená, že to stojí nula korun, nemusím nic platit. A já jsem si řekla: „Proč ne? Koupím si kytaru a budu chodit na kurz, bude to legrace!“ Ale to jsem nevěděla, že v Číně musím všechno nakupovat na internetu a já jsem vůbec neuměla čínsky, proto jsem si nemohla nic přečíst. A koupila jsem si malou kytaru pro děti! Byla jsem smutná, ale moji studenti mi pomohli tuto kytaru vrátit zpátky a koupit novou. Moje kytara dostala jméno Božena a stala se mojí dobrou kamarádkou pro dlouhé večery bez internetu. 

Kurzy byly moc fajn, ale měla jsem několik problémů. Moc mě bolely prsty, protože když hraješ na kytaru, musíš mít silné ruce a prsty – a to já neměla. Taky mě hodně bolela záda, protože když jsem hrála, seděla jsem ve špatné pozici a moje tělo začalo protestovat… Taky mají v Číně jiný systém. Nemají noty jako my, CDEFGAHC, ale mají čísla. C je jedna, D je dva atd. To pro mě bylo těžké, ale hrát na kytaru mě moc bavilo.

Když začaly být v Číně problémy s Covidem, musela jsem odjet do České republiky a moje kytara Božena zůstala bohužel v Číně. Asi tři měsíce jsem nehrála a kytara mi moc chyběla. Teď už mám novou kytaru, a proto mě zase bolí záda a prsty!

Hrát na kytaru mě moc baví. To znamená, že tuto aktivitu mám moc ráda. A já jsem přemýšlela o tom, proč mě tak baví hrát na kytaru. Zaprvé asi proto, že když hraju, nemyslím na nic jiného a moje hlava odpočívá. Zadruhé, je to dobré cvičení pro koordinaci rukou, protože každá ruka dělá něco jiného a je to výzva! Zatřetí, miluju hudbu a moc ráda hraju a zpívám svoje oblíbené písničky. Teď hraju Kometu od Jaromíra Nohavici, to je moje nejoblíbenější česká písnička. Taky mám ráda metal, ale ten na kytaru zatím hrát nemůžu, je to pro mě moc rychlé! Začtvrté, můžu se dívat na svůj progres (neboli pokrok, pomalu, krok za krokem je něco lepší a lepší). Je to opravdu dobrý pocit, když vidíš, jak se zlepšuješ. Ale někdy musím být hodně trpělivá! Kytara je ale perfektní zábava pro dlouhé zimní večery!

Tak to byl můj příběh. A co ty, taky tě baví hrát na kytaru? Nebo tě baví hrát na jiný hudební nástroj? A mám pro tebe další otázky: Jakou hudbu máš rád/a? Znáš nějakou českou hudbu? Líbí se ti česká hudba? A jak trávíš dlouhé zimní večery ty?

Napiš mi do komentářů na www.slowczech.com, jsem zvědavá. A poslední důležitá věc – jestli máš rád podcast, který pro tebe ve Slowczech děláme, budeme rádi za tvoji podporu, za tvůj support. Podívej se na patreon.com/slowczech a pošli nám 1€, 2€, 10€ nebo i 50€. Díky tobě můžeme potom pokračovat a dělat pro tebe kvalitní materiály. A ty se můžeš učit česky, kdy chceš a jak chceš. 

Tak a to je dnes ode mě všechno. Měj se hezky a mluv skvěle česky!

One comment

  1. Díky, Míšo, za zajímavý příběh. Posléchl jsem Kometu Nohavicy. Teď to je jedna z mých oblíbených českých písniček 😉

Leave a Reply

Your email address will not be published.

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.