(188 A) Míša: Baťa a slavné české boty

Eliška: Jak to dneska jde? Co je u tebe nového? Ve slowczech je hodně nového, ale jak sis určitě už všiml(a), už to nejsem jenom já. Ve slowczech je nás teď víc – Míša, Ema, Lenka a Michaela. Jsou to skvělé holky a parádní lektorky, které mají báječné nápady. Míša teď už také pracuje na nové sérii YouTube. Jen a jen pro tebe. Jsi zvědavý/á, o jakou sérii se jedná? Brzy uvidíš! Ale už teď se můžeš těšit, protože to bude stát za to! 🙂 Ale předtím, než Míša začne novou sérii natáčet, má pro tebe už druhou epizodu na téma “slavné české osobnosti”. Dneska bude mluvit o Tomáši Baťovi. Tak, jdeme na to!

***

Míša: Ahoj! Možná jsi někdy na ulici nebo v obchodním centru viděl/viděla obchod s názvem Baťa, které někdy v zahraničí čtou lidé bez háčku, Bata. Možná to pro tebe je jenom další nezajímavý obchod s botami. Dnes ale uslyšíš zajímavý příběh o člověku, díky kterému nosí tyto české boty celý svět! Nejdřív si ale spolu vysvětlíme několik slov, která pro tebe můžou být těžká:

ŠVEC  – je člověk, který dělá boty

PAPUČE – jsou pohodlné boty, které nosíme doma

KŮŽE – je materiál, ze kterého můžou být například boty, motorkářská bunda, kalhoty nebo peněženka. Je to materiál ze zvířat, např. z krávy, krokodýla nebo hada.

PLÁTNO – je měkký textilní materiál, ze kterého můžou být například lehké boty na jaro nebo léto. Na plátno taky malují malíři obrazy.

POBOČKA – je obchod na jiném místě, než je hlavní, centrální obchod firmy. Například hlavní obchod může být v Praze a jeho pobočky, menší obchody, v Brně nebo Ostravě.

TRH – je místo, kde lidé prodávají různé produkty v malých obchodech, například med, ovoce, svíčky i oblečení. 

STAROSTA – je hlavní člověk ve městě

ODDĚLENÍ – je část firmy, která se specializuje na nějakou aktivitu, například obchodní oddělení, reklamní oddělení atd.

NEVLASTNÍ BRATR – je to můj bratr, ale má jiného otce nebo jinou matku.

To bylo poslední těžší slovo. A teď se spolu podíváme na příběh slavných českých bot Baťa.

Znáš moravské město Zlín? Právě tady se tradičně vyrábí boty. Od 17. století tady dělala boty i rodina s příjmením Baťa. Nejslavnějším z této rodiny se stal Tomáš Baťa. Jeho tatínek byl úspěšný a známý švec, prodával na trhu hlavně papuče a boty z kůže, ale také ovoce nebo sladkosti. Jeho syn Tomáš se narodil jako nejmladší dítě v roce 1876. Jeho maminka zemřela, když mu bylo osm let. Otec se s rodinou a novou manželkou odstěhoval ze Zlína do Uherského Hradiště. Tady ale malý Tomáš nebyl moc šťastný. Nelíbilo se mu ani ve škole, ani v otcově firmě. Ve škole musel mluvit německy a v otcově firmě dostával tu nejhorší práci. Ve čtrnácti letech tedy odešel, prý pěšky, do Vídně. Tam žila jeho sestra Anna, která vařila a uklízela v jedné rakouské rodině. Tomáš chtěl mít vlastní firmu, ale o jeho papuče neměl ve Vídni nikdo moc velký zájem. Proto Tomáš odjel zpátky, ale začal intenzivně přemýšlet o tom, jak se stát dobrým podnikatelem. 

Tatínek dal mladému Tomášovi úkol prodat co nejvíce bot. Nejdřív nebyl Tomáš moc úspěšný, protože neuměl dobře psát. Učil se ale rychle a brzy už chtěl mít vlastní firmu. Nebylo mu ale ještě 18 let, proto firmu založil se svými sourozenci. Jeho bratr Antonín ale musel brzy do armády a Tomáš vedl firmu sám. Prý každé ráno nosil na zádech těžký batoh s materiálem na boty z nádraží v Otrokovicích, které se nachází 10 km od Zlína. 

Ve dvaceti letech dostal skvělý nápad – vyrábět boty ne z kůže, ale z plátna, které bylo levnější. Baťa udělal novým botám dobrou reklamu, a tak tyto lehké boty začaly být populární. Říkalo se jim „baťovky“. Jestli chceš vidět, jak vypadaly, podívej se na web do transkriptu této epizody. Úspěšný Tomáš Baťa mohl dál investovat do nových budov a strojů. Vedl firmu spolu s bratrem Antonínem, který se vrátil z armády. Když měli zaměstnanci firmy problémy, chodili raději za ním než za přísným Tomášem. Antonín ale zemřel v roce 1908 a od té doby byl šéfem jenom Tomáš. 

Chtěl zůstat moderní, a proto jel na jeden rok do USA, kde sledoval novinky v podnikání, například samostatné oddělení pro reklamu a prodej. Dnes bychom řekli, že pro Baťu byl velmi důležitý marketing. Například ceny měly končit na číslo devět – když boty stály 199 korun, klienti si mysleli, že jsou levnější než 200 korun, a proto je chtěli koupit. Také pro Baťu byl klient na prvním místě, v obchodech se prodavači museli usmívat a být příjemní. 

Baťa chtěl, aby byli i zaměstnanci spokojení a nemuseli jezdit daleko do práce. Proto pro ně postavil malé červené domy blízko továrny, které i dnes můžete vidět ve Zlíně. Kdybyste si chtěli dnes tento dům koupit, stojí asi dva až tři miliony korun. Baťa se také stal starostou Zlína a začal stavět školy a  kina. 

Během první světové války šil Baťa boty pro vojáky a jeho firma byla ještě bohatší. Po válce byla krize a Tomáš Baťa přemýšlel, jak prodat co nejvíc bot. Proto boty začal prodávat s 50% slevou a firma byla opět úspěšná. Kolem roku 1930 už měla 2500 poboček v 54 zemích světa.

V roce 1932 letěl Tomáš Baťa do Švýcarska otevřít novou pobočku. Letadlo ale letělo v mlze, dostalo se do problémů a spadlo na zem. Tomáš Baťa bohužel zemřel. Po jeho smrti byl šéfem jeho nevlastní bratr Jan, ale rodina musela utéct před nacisty do zahraničí. V Kanadě založil jediný syn Tomáše Bati, Tomáš Baťa junior, novou firmu Bata Shoe Company, se kterou mu pomáhal jeho strýc Jan, který začal žít v Brazílii. Nová firma byla velmi úspěšná a Tomáš Baťa junior byl jejím šéfem až do 80. let. Dnes je šéfem vnuk Tomáše Bati, Tomáš Jan Baťa.

Firma Baťa je podle Guinessovy knihy rekordů největším výrobcem a prodejcem bot na světě, vyrobila už více než 14 miliard párů bot. Dnes má pobočky na všech světových kontinentech, více než 40 tisíc zaměstnanců a denně má asi jeden milion klientů. 

Já mám boty značky Baťa ráda, jsou podle mě dobrou kombinací ceny a kvality. Ve Zlíně dnes existují také jiné firmy, které vyrábí kvalitní boty z kůže. Na podzim jsem si koupila nové zimní boty ze Zlína. Čekám na první sníh a potom je vyzkouším!

A co ty, máš doma boty značky Baťa? Věděl/a jsi, že tyto boty jsou původně z Česka? Je pro tebe důležité, jaké máš boty? A byl/a jsi někdy ve Zlíně? Můžeš tam vidět nejen slavné červené domky, ale také muzeum a staré Baťovy továrny se zajímavou architekturou. Myslím si, že je to dobrý tip na výlet. 

***

Eliška: Tak co, věděl(a) jsi toto všechno o Tomáši Baťovi? Já mám Baťu ráda pro jeho nadčasové business přemýšlení. Myslím si, že je důležité myslet jinak než většina lidí. A nebát se zkoušet nové věci. Jako třeba nesledovat jenom podcast, ale podívat se i na Instagram nebo Patreon, že ano 😉 No, to je od nás dnes vše, měj se hezky, uč se česky a uslyšíme se zas příští pátek, tak čau!

3 comments

  1. Batya se továrnu naučil od svého syna, když šel do programu Aisik ve Zlíně

Leave a Reply

Your email address will not be published.

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.